Americké univerzity spouští vzdělávání on-line, přidáte se?

Dvě z nejprestižnějších amerických univerzit, Harvard a MIT (Massachusetts Institute of Technology), oznámily v květnu tohoto roku spuštění projektu edX, jehož cílem je prostřednictvím internetu nabídnout kvalitní a aktuální vzdělání zájemcům z celého světa – a to zdarma! Podle prezidenta projektu edX Ananta Agarwala se jedná o největší revoluci ve vzdělávání od vynálezu knihtisku. I přes značný mediální ohlas ale edX není prvním projektem svého druhu, dalšími významnými poskytovateli on-line vzdělávání jsou například Coursera, Udacity nebo Khan Academy. Jak se tyto projekty vzájemně liší a čím mohou být pro studenty PEF zajímavé?

Koncept MOOC (Massive Open Online Courses), tedy hromadného vzdělávání on-line, je starší, než by se mohlo zdát. První iniciativa v této oblasti vznikla na MIT a pod názvem MIT OpenCourseWare už v roce 2002 nabídla prvních 32 on-line kurzů široké veřejnosti. Skutečně masovou záležitostí se však stala až nezisková vzdělávací organizace Khan Academy založená v roce 2006 absolventem MIT a Harvard Business School Salmanem Khanem. O jejím úspěchu vypovídá nejen financování Nadací Billa a Melindy Gatesových či společností Google, ale především více než 175 milionů shlédnutí videí na YouTube kanálu.

Jak to celé funguje

Výuka v on-line kurzech probíhá formou videí, tzv. podcastů, ve kterých lektor provádí studenty jednotlivými kapitolami daného tématu. V závislosti na tématu může být kurz doplněn další textovou částí a může obsahovat i průběžné úkoly pro studenty. Doba výuky se pohybuje od 4 do 12 týdnů, nejobvyklejší doba trvání je 8 týdnů. Všechny kurzy jsou pak zakončeny závěrečnou zkouškou shrnující znalosti, které by si studenti z kurzu měli odnést a její složení je podmínkou pro obdržení elektronického certifikátu o úspěšném absolvování kurzu.

Který projekt si vybrat

Projektů, které v různé formě poskytují vzdělání on-line je celá řada, zde se však zaměříme na tři nejaktuálnější a nejznámější z nich: edX, Coursera a Udacity.

Jak už bylo zmíněno, za projektem edX stojí univerzity Harvard a MIT, v červenci se k nim připojila další prestižní univerzita – UC Berkeley. Ze všech projektů má edX rozhodně nejvyšší ambice i zdroje. Podle prezidenta Ananta Agarwala chce projekt poskytnou přístup ke vzdělání až jedné miliardě lidí po celém světě, tomuto cíli odpovídá také financování, zakládající univerzity do projektu vložily dohromady 60 milionů dolarů. Nevýhodou je zatím úzký výběr kurzů, k dispozici je jich pouze sedm, navíc převážně technického zaměření. Dá se ovšem předpokládat, že nabídka se bude s postupem času stále rozšiřovat.

Coursera disponuje nejširší nabídkou kurzů, aktuálně 119, a také nejširším seznamem partnerských univerzit, čítajícím dohromady 19 institucí. Z těch nejznámějších stojí za zmínku Stanford University, odkud pocházejí oba zakladatelé Coursery, Princeton University, California Institute of Technology (CalTech) nebo přední evropská univerzita Ecole Polytechnique Federale de Lausanne ve Švýcarsku. Projekt Coursera je financován především soukromými investory.

Udacity nabídlo první dva kurzy, vyučované jedním ze zakladatelů Sebastianem Thrunem, již na začátku roku 2012. V současnosti vyučuje 13 kurzů, rozdělených do tří kategorií dle náročnosti. Na rozdíl od jiných projektů nesází Udacity na úzkou spolupráci s univerzitami, ale naopak se orientuje na spolupráci s komerčním sektorem, především společnostmi z oblasti informačních technologií. Studentům tak nabízí možnost předložit potenciálním zaměstnavatelům certifikované výsledky absolvovaných kurzů. Ačkoliv jsou některé vydávané certifikáty placené, hlavním zdrojem financování Udacity jsou opět soukromí investoři.

Budou univerzity nakonec on-line vzděláváním nahrazeny úplně?

Vznik hned několika podobných projektů v rozmezí pár měsíců ukazuje, že koncept bezplatných on-line kurzů má co nabídnout a je o něj zájem. Ačkoliv zatím nenabízí ucelené studijní programy a jeho certifikáty nemají velkou váhu, zvláště pro země s méně dostupným a kvalitním terciálním vzděláváním se jedná o nezanedbatelnou pomoc při rozvoji jejich lidského potenciálu a umožnění celoživotního vzdělávání. Existují samozřejmě i kritici tohoto způsobu vzdělávání, kteří poukazují na to, že videopřednášky nemohou plně nahradit vzájemnou diskuzi s vyučujícím a ostatními studenty při hodinách. Také zmiňují fakt, že vysokoškolské studium není založeno pouze na získání znalostí, ale také na získání pracovních návyků a především kontaktů.

I přes tyto výtky má koncept MOOC velký potenciál učinit vzdělání dostupnější milionům zájemců. Není omezen pouze na Spojené státy americké, podobné projekty na zpřístupnění vzdělání on-line vznikají i v Číně, Indii nebo Jihoafrické republice. Všechny tyto projekty mohou navíc využít i propojení se sociálními sítěmi a vznikem určitých virtuálních tříd odpovědět na některé výtky kritiků. Koncept MOOC je každopádně jedním z nejzajímavějších internetových trendů současnosti a stojí za to dál sledovat jeho vývoj.