SPOLU na ČZU s Janou Půlpánovou

Víte, jak správně třídit kelímky od kávy? Patří do papíru, do plastů, nebo dokonce úplně nějak jinam? Nejen o tom je rozhovor s Janou Půlpánovou, úspěšnou absolventkou fakulty Agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze.

Jana Půlpánová ze SPOLU na ČZU na Férové snídani

Jana Půlpánová absolvovala na „Agru“ obor Odpady a jejich využití. Ve své diplomové práci řešila správné třídění kelímků na ČZU. Na první pohled se vám může zdát, že se jedná o nepodstatný problém, ale opak je pravdou. Představte si, že se denně na ČZU prodá 2000 – 3000 nápojů s sebou. A to už je opravu vysoké číslo! Na váhu je sice množství odpadu zanedbatelné, ale co do objemu se jedná o velké množství. A jak je to tedy s tříděním?

„Kelímek z automatu přes to, že vypadá, že je z papíru, je uvnitř potažen plastovou fólií“, říká Jana Půlpánová. „To poznáte i podle označení na kelímku C/PAP, kde PAP je papír a C značí „composite“ – kompozitní materiál. Kelímek, který na první pohled vypadá papírově, tedy patří do směsného odpadu. Věděli jste to?

„Překvapivě hodně lidí neví, kam kelímek vyhodit. Ve své diplomce jsem dělala i dotazníkové šetření. Ptala jsem se studentů na ČZU a cca 50 % z nich uvedlo, že kelímek od velkého nápoje vhazují do koše na papír,“ povídá Jana o praktické části své práce. Nechtěla ale zůstat jenom u psaní, ale i v praxi účinně zlepšit informovanost lidí o správném třídění. „Připravila jsem nálepky na koše i informační letáčky, které by se studentům rozdávaly. Snad se mi podaří nápad během léta dotáhnout. Mám totiž v plánu ještě další projekty,“ vysvětluje.

Grafický návrh samolepek na odpadkové koše, který Jana Půlpánová představila v diplomové práci (podle jejího zadání byl provedený agenturou GoodShape)

Teď, po ukončení školy, by se Jana chtěla i nadále věnovat odpadům – především prevenci jejich vzniku. „Pokud lidstvo nezmění své chování, tak tu už moc dlouho nebude,“ říká doslova. „Je potřeba žít udržitelně.“

„Pokud lidstvo nezmění své chování, tak tu už moc dlouho nebude,“ říká Jana Půlpánová.

Proto spolu s Milošem Möhwaldem a Annou Tvrdíkovou, která se k nim hned na začátku přidala , založili v roce 2012 v ČR ojedinělou studentskou organizaci SPOLU na ČZU. Jejím cílem je podílet se na trvale udržitelném rozvoji ČZU. Realizují tři velké projekty: SPOLU na BRKO, který má na starosti Anna, SPOLU na výsadbu, který řídí Miloš a SPOLU na koše, za který je zodpovědná Jana. „Kromě velkých projektů máme také řadu menších. V podstatě každý ze členů může přijít s nápadem, který se pak realizuje“, vysvětluje Jana. Organizaci se povedlo za dobu jejího působení zvýšit povědomí o třídění odpadu. Členové se pravidelně účastní mnoha akcí – od Dne zdraví, přes Férovou snídani, Miss Agro, po třeba Studentský Majáles Univerzity Karlovy a Pražský Majáles.

SPOLU na ČZU na Studentském Majálesu Univerzity Karlovy a Pražském Majálesu

Úspěšně také zapojili PEF do iniciativy LUG-a-MUG, o čemž jste si mohli přečíst i v našem článku. „Ročně se spotřebuje 80 miliard jednorázových kelímků po celém světě a tato spotřeba meziročně roste o 5 %. Tak proč lidem jednoduše nedat možnost koupit si kávu s sebou do vlastního prostředku?“ ptá se Jana. Je znát, že má přehled a sleduje nejnovější trendy v třídění a předcházení vzniku odpadů. To jí také pak inspiruje k realizaci vlastních projektů.

Jana Půlpánová při realizaci projektu SPOLU na výsadbu

„Teď řešíme, co dál. Já, Anička i Miloš jsme dodělali školu, a i když jsme si podali přihlášky na doktorské studium, byli bychom jenom rádi, kdyby se našli aktivní studenti se zájmem o odpady a ekologii, kteří by se chtěli ve SPOLU na ČZU angažovat,“ odpovídá Jana, když se jí ptám na budoucnost organizace.

Sama Jana plánuje rozjet vlastní business. O co se jedná, je ale nyní tajemství, i když už je záměr ve fázi schůzky s investorem. Mimochodem, Jana má s vlastním podnikáním už zkušenost. Rok provozovala výrobu zdravé stravy Japů papů na ČZU. Mističky se zdravou stravou se prodávaly v bufetech v areálu ČZU v akademickém roce 2012/2013. Na dotaz, proč podnikání ukončila, odpovídá: „Cítila jsem, že se business rozjel a že k dalšímu rozvoji je potřeba expandovat. Neměla jsem ale dostatek času, psala jsem totiž diplomku. Také bych potřebovala zajistit rozvoz jídla, zlepšit podmínky v kuchyni a tak dále. Zkrátka jsem si řekla, že teď mám jiné priority.“

Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů v další činnosti.

Foto: SPOLU na ČZU

 Nahrávání ...