Česká zemědělská univerzita je členem konsorcia (skupiny výzkumných organizací), které se v rámci projektu FarmPath zabývají budoucností zemědělství v Evropě. Hlavním úkolem tohoto projektu, který financuje Evropská komise, je popsat přerodové procesy, kterými se zemědělství proměňuje a najít takové cesty budoucího vývoje, které budou posilovat udržitelnost zemědělství na úrovni regionu.
Součástí řešení daného projektu je i tvorba scénářů budoucího vývoje ve vybraném kraji. Za tímto účelem bylo uspořádáno setkání oborníků na zemědělství a rozvoj venkova. Společně se zástupci z České zemědělské univerzity v Praze diskutovali otázku budoucnosti venkova v Plzeňském kraji. Tímto setkáním byla završena série skupinových diskusí (zahájena na jaře tohoto roku), kterých se účastnili zástupci regionálních úřadů, soukromě hospodařící zemědělci, ale i představitelé velkých zemědělských podniků, nevládních neziskových organizací, místních akčních skupin a další.
Setkání se neslo v ryze pracovních duchu. Jeho účelem nebylo pouze popsat aktuální vývoj, ale společně se zástupci různých skupin zjistit, jak by podle nich mělo zemědělství a s ním spojené aktivity vypadat v horizontu dalších 20 let a dále nastínit kroky, které je třeba z jejich pohledu uskutečnit k tomu, aby tyto vize byly naplněny. Vytvořené scénáře poodhalily různé představy o tom, kam se bude zemědělství s velkou pravděpodobností ubírat. Prioritou a současně přáním zůstává podle zúčastněných naplňování produkčních funkcí zemědělství s důrazem na kvalitu potravin a zajištění zaměstnanosti pro lidi žijící na venkově. Velký důraz je však také kladen na krajinotvornou funkci a další nezemědělské aktivity, které činí venkov „živým“. Během diskuse se ukázalo, že tyto vize nejsou vždy snadno slučitelné. Vhodným klíčem k regionální udržitelnosti zemědělství zřejmě spočívá v realizaci a kombinaci různých přístupů a pohledů.
Ve všech scénářích vývoje se vždy – více či méně přímo – objevila potřeba jasně formulované politiky a to jak na národní, tak také na evropské úrovni. Je otázkou, zda se jedná o české specifikum vyplývající z dlouhodobé nespokojenosti s veřejnou správou, anebo o obecnější rys současné společné zemědělské politiky EU. Zajímavá proto bude analýza získaných poznatků a jejich srovnání s dalšími evropskými zeměmi. Řešení projektu pokračuje až do poloviny příštího roku.
