Ať na vysokou školu právě nastupujete, nebo jste na univerzitě už nějakou dobu, tento problém určitě znáte. Jak oslovovat vyučující a všechny ty akademiky, kteří mnohdy mají tolik titulů, že jsou delší než jejich jméno?
To, že si většina lidí v akademické a vědecké sféře na své tituly potrpí, je dáno zvyklostmi v České republice. Ne všude ve světě je dodržování oslovení tak striktní. Nicméně, tradice se mají dodržovat a jak se říká: “Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti.” Přečtěte si tedy pár pravidel, jak vhodně své pedagogy oslovovat, abyste se vyhnuli trapným situacím.
V první řadě zapomeňte na středoškolské oslovení “pane profesore” / “paní profesorko”. Většina vyučujících skutečně profesorský titul (zkratka prof. před jménem) nemá. I když si mnozí studenti myslí, že oslovení vyšším titulem vyučujícím spíše zalichotí – většinou je opak pravdou. Jak by se líbilo vám, kdyby vás na brigádě oslovili “pane řediteli”, a vy: “Hm.. já nejsem ředitel, jenom tu uklízím.”? Perly jako “slečno učitelko” a “pane učiteli” také nechte raději doma.
Než budete svému vyučujícímu psát e-mail, je dobré si zjistit (například na UISu), jestli nezastává nějakou významnou funkci . Funkce mají totiž v oslovování vždy přednost. Ať se jedná o pana rektora (paní rektorku), pány prorektory (a paní prorektorky), pana děkana (a paní děkanku), pány proděkany (a paní proděkanky) či vedoucí kateder, použijte v e-mailu “Vážená paní děkanko”, “Vážený pane vedoucí” atd. Stejně tak to platí i v běžném životě (“Vážený pane řediteli”, “Vážená paní náměstkyně” apod.).
Pokud žádnou významnou funkci akademický pracovník nezastává, dejte se směle do luštění titulů. Nejnižší vysokoškolský titul, který lze v České republice získat, je bakalář ve zkratce Bc. Tímto titulem se neoslovuje. Až teprve výše titulované Ing. nebo Mgr. oslovíte “Vážený pane inženýre / Vážená paní inženýrko” nebo “Vážený pane magistře / Vážená paní magistro.” Takto se ale oslovuje pouze v případě, kdy vyučující nemá žádný jiný titul (což bude většinou případ studentů doktorského studia).
Jakmile má pedagog titulů více, situace je trochu složitější. Níže proto uvádíme přehledně v tabulce nejčastější možnosti.
Titul | Umístění | Oslovení |
Ing. | před jménem | Vážený pane inženýre / Vážená paní inženýrko |
Mgr. | před jménem | Vážený pane magistře / Vážená paní magistro |
Ph.D. | za jménem | Vážený pane doktore / Vážená paní doktorko |
CSc. | za jménem | oslovuje se buď vyšším titulem (pokud existuje), nebo nižším |
doc. | před jménem | Vážený pane docente / Vážená paní docentko |
prof. | před jménem | Vážený pane profesore / Vážená paní profesorko |
Zkratka Ph.D. (vyslovuje se anglicky “pí” “ejdž” “dý”) je poměrně nová, protože nahradila starší verzi titulu CSc. (kandidát věd). Uvádí se vždy za jménem a v českém jazyce má dvě tečky (pozor, neplést s anglickou verzí PhD.). Dále se nejčastěji vyskytuje titul doc. (docent) a nejvyšší prof. (profesor). Oslovuje se vždy tím nejvyšším dosaženým (většinou je uváděn jako první před jménem).
Také se můžete setkat s tituly za jménem jako jsou MBA (Master of Business Administration), MPA (Master of Public Administration), MSc (Master of Science) apod., které pocházejí z anglického prostředí, a možná i proto se v českém prostředí těmito tituly neoslovuje. “Diplomovaného specialistu” DiS. lze získat na vyšších odborných školách, ale pro oslovení se také nepoužívá.
Existuje samozřejmě i řada dalších titulů, pro základní orientaci na naší univerzitě by vám ale těchto pár mělo povětšinou stačit.
Takže když nemáme oslovovat pane učiteli či slečno učitelko, jak oslovovat vyučujícího bez titulu?
Vyučující na vysoké škole mají vždy nějaký titul. 🙂 Kdyby ale přeci jen neměli, klasickým oslovením “vážená paní” / “vážený pane” určitě nic nezkazíte.