Víte, že každý rok na jaře zahyne při sečení trvalých travních porostů a vojtěšky spousta mláďat divokých zvířat – především právě narozených srnčat? Přitom by stačilo, aby zemědělci spolupracovali s myslivci a nahlásili termíny sečení konkrétního pole. Myslivci, případně s proškolenými dobrovolníky, by pak mohli srny s mláďaty vyhnat, nebo provést jiný typ prevence a uchránit tím zvěř a její mláďata před zraněním či smrtí. V některých oblastech spolupráce funguje. Jinde je potřeba pomoci a vytvořit místo, kde by se informace setkávaly a předávaly. Právě proto vznikl webový portál Ochrana zvířat při sklizni a sečích – SENOSEC.CZU.CZ. A my vám přinášíme rozhovor s manažerem projektu na Ing. Janem Bartoškou, Ph.D.
SENOSEC.CZU.CZ je pilotním projektem České zemědělské univerzity v Praze (konkrétně PEF a FLD) a Ministerstva životního prostředí ČR, za aktivní účasti myslivců a dobrovolníků z řad veřejnosti. Můžete nám projekt blíže představit?
Projekt začal vznikat počátkem roku 2015 jako zcela dobrovolnický počin ČZU a je tomu tak i nadále. Ústřední myšlenkou projektu je hledání cesty, jak podpořit komunikaci a spolupráci mezi myslivci a zemědělci. Jen efektivní spolupráce všech stran zabrání každoročnímu velkému úhynu mláďat. Pevně věřím, že tvorba softwarových nástrojů pro web a mobilní zařízení je prvním krokem k tomuto cíli. Vývoj softwaru zatím probíhá převážně na PEF, podílí se na něm studenti a doktorandi. Proto uvítáme vyšší zájem z ostatních fakult. Zejména jsou vítáni studenti myslivosti a zemědělských oborů.
Co se kolem projektu děje v současné době?
Poté, co skončila sezóna jarního sečení trvalých travních porostů a vojtěšky a mláďata srnce obecného se již nerodí na polích v hojném počtu, technici OIKT přesunuli webový portál SENOSEC.CZU.CZ na výkonnější server ČZU. Od léta také probíhá další vývoj portálu – byla vytvořena řada dalších funkcí, pracuje se na mobilní aplikaci. Soutěž pro studenty, kteří ji mají vyvinout, a která byla zahájena panem rektorem a panem ministrem začátkem léta, pokračuje schůzkami řešitelských týmů. Přihlášených studentských týmů je však zatím málo. Přitom odměna pro vítězné týmy je velmi štědrá. V případě velkého zájmu studentů počítáme až s 5. místem.
Kolik myslivců, zemědělců a dobrovolníků už portál využívá?
Zájem o portál SENOSEC.CZU.CZ je veliký. Registrovaných uživatelů portálu evidujeme už přes 2 tisíce. Na portálu je zapsáno přibližně 70 zemědělských podniků a 90 mysliveckých spolků z celé České republiky. Portál má také velkou podporu na sociálních sítích, kde např. ve skupině “Zachraň zvíře před sekačkou” je již přes 4 tisíce uživatelů.
Jak jste se k účasti na projektu dostal?
K problematice jarní senoseče a zasečení (úhynu) mláďat srnčího jsem se dostal díky dobrovolnicím z občanské iniciativy Za živou krajinu z Kladna. Ty mne oslovili v prosinci 2014 s myšlenkou zapojit ČZU do tohoto tématu. Poté, co se přidalo i Ministerstvo životního prostředí ČR, jsem se projektu za ČZU ujal jako manažer. Nutno podotknout, že v projektu není PEF sama ale má silného partnera ve FLD. Především bych zde chtěl poděkovat Dr. Vlastimilu Hartovi z Katedry myslivosti a lesnické zoologie, který se se svými kolegy aktivně účastnil mnoha akcí, a který je významnou odbornou oporou celého projektu. Myšlenka projektu, tj. osobně se zapojit do konkrétního problému v české krajině a pomoci zachovat biodiverzitu kolem nás i pro příští generace, je mi velmi blízká.
A na závěr jedna osobní otázka. Na fakultě jste znám jako EDA. Proč? Je to zkrácenina jména Eduard nebo má takto zkratka úplně jiný význam? 😉
Strefila jste se do černého, ano, na katedře a mezi přáteli mám přezdívku Eda. A ano, vznikla zkrácením jména Eduard – už na střední škole, kde jsme studoval. Přezdívku mi dali spolužáci podle jména mého dědečka, který byl na Kladně bednářským mistrem a o kterém jsem měl tehdy ve výuce referát.
Děkuji za rozhovor přeji hodně úspěchů s projektem SENOSEC.CZU.CZ.
