Mezi hlavní příčiny úbytku druhové diverzity lesních organismů ve střední Evropě patří nedostatek lesních stanovišť, která nebyla ovlivněna hospodářskou činností člověka, a vzájemná izolace zachovalých stanovišť na krajinné úrovni. Vědci z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze a Botanického ústavu Akademie věd ČR se zabývali vlivem vlastností nejzachovalejších lesních stanovišť a jejich krajinného kontextu v rámci ČR na druhovou rozmanitost a zastoupení lišejníků rostoucích na živých i mrtvých stromech, jakožto příhodné modelové skupiny organismů reprezentujících lesní biodiverzitu.