FOTOGALERIE UVNITŘ ČLÁNKU — V atriu PEF proběhla výstava doc. Zdeňka Havlíčka z Katedry informačních technologií. Ačkoli se profesně zabývá především informatikou, překvapil svou pestrou a neuvěřitelně rozsáhlou sbírkou nejrůznějších druhů a odrůd pivoněk. Příjemnou atmosféru dokreslily studentské projekty – webové aplikace, které využívaly vlastní databázi pivoněk doc. Havlíčka. Každý zájemce se díky nim mohl dozvědět potřebné informace k dané odrůdě. Nás ale zajímalo něco málo právě o doc. Havlíčkovi.
Co zajímavého o vás většina studentů neví?
„Asi neví to, že jsem absolvent naší Alma mater. Po diplomce jsem nastoupil na obor Genetika a šlechtění a měl jsem šlechtit slunečnici, ale ta kytka mě moc nebavila. Byl jsem dobrý student, a tak mi nabídli tzv. studijní pobyt. V roce 1968 tady vznikl Výpočetní ústav a já jsem byl úspěšný v konkurzu na místo programátora-analytika. Takže od roku 1969 jsem se stal programátorem na prvním počítači, který jsme tu měli. Tenkrát se programátoři nevychovávali jako dnes. Matika mě ale vždycky bavila, s tou jsem problémy neměl. Tak jsem absolvoval několik programátorských kurzů a programoval jsem asi 10 let. Mezi tím jsem si dodělával aspiranturu. Dodnes se snažím učit, jak lépe využívat informační technologie v praxi. Proto i tenhle příklad s pivoňkami. Tady vidíte, jak se vytváří a využívá databáze.“
Jak jste se tedy dostal k pěstování pivoněk?
„Já jsem jich měl pár na zahrádce, dokonce jednu pivoňku jsem tolikrát přesazoval, že ji mám ještě dodnes. A to je tak před 40 lety. Ale to pro mě byly pivoňky stejné, jako ostatní kytky. Ta preference nastala kolem roku 2000, když jsem byl ve Francii a tam byla výstava pivoněk. Mně se to moc líbilo a tak jsem si koupil francouzskou knížku o pivoňkách a chtěl jsem si určit odrůdy, které jsem doma pěstoval. Bylo to pro mě něco zcela neznámého. Pak jsem si vždycky někde nějakou koupil a najednou už mi to doma na zahrádce nestačilo. A tak jsem si koupil pole – 2000 m2. Tam jsem ze začátku pěstoval zeleninu, ale nyní je tam přes 1400 pivoněk, ale mám tam i malý chov japonských křepelek, 13 slepic a dva krásné kohouty a jedno malé prasátko. Takže je toho tam dost.“
Kolik druhů pivoněk máte?
„Spočítané to přesně nemám, ale díky mé databázi se dá všechno zjistit. Myslím, že výstupů je asi 604 a dá se i zjistit, v jakém jsou rozdělení. Pro informatika je důležité, aby mohl pivoňky určit. Takže některé zpětně určuji a chci mít všechny řádně pojmenované podle světových katalogů. Jména odrůd mají i svou zajímavou historii.
Pěstujete pivoňky za nějakým dalším využitím?
„Nedělám s nimi nic dalšího, ani jsem neměl komerční zájem. Jedna známá si teď vzala košík květů na svatbu. Takže využít se to dá. Ale já se přibližuji spíše k botanické zahradě nebo soukromé kolekci. Těší mě, že je to dnes v Česku ojedinělá soukromá sbírka pivoněk z celého světa.
Těší vás zpětná vazba?
„Ano. Je to stejné jako s herci, ti jsou nejvděčnější za potlesk. V knize návštěv vidím spoustu vzkazů od srdce. Dělám to proto, abych potěšil někoho jiného.“
Co vás ještě baví kromě pěstování pivoněk?
„Toho volného času už moc nemám, ale baví mě jazyky. Čtu odborné knihy a rád poslouchám francouzské šansony z LP desek.“
Výstava proběhla ve dnech 24. května až 3. června. Pro ty, kteří výstavu nestihli, přikládáme fotografie (autor fotografií: Patrik Hácha).
