Připravili jsme nejen pro nové doktorandy takový malý návod, jak to chodí na doktorském studiu na PEF. Možná si na začátku studia kladete stejnou otázku: Co všechno to doktorské studium obnáší a co se ode mě očekává? Odpovědi nabízí samozřejmě především oficiální dokumenty – Studijní a stipendijní řád, které je radno pečlivě prostudovat. Pokud ale chcete slyšet i různé zajímavosti a postřehy “ze života”, rozhodně čtěte dále!
1. Jsem přijat ke studiu. Co dál?
2. Jak je to s penězi po dobu doktorského studia?
4. Kde získat informace pro výzkum?
5. Konference, publikace, výstupy aneb, co se ode mne očekává?
1. Jsem přijat ke studiu. Co dál?
Zápisem se staneš studentem. Před začátkem semestru jsi většinou informován, co budeš učit. Záleží na katedře a oboru studia. Dále si musíš sestavit svůj individuální studijní plán a sepsat metodiku práce. Dle studijního a zkušebního řádu na tebe “čekají” 2 povinné a 2 volitelné předměty, 2 jazyky, případně odborné semináře (např. metodologický seminář). Výuka neprobíhá jako na inženýrském studiu. Většinou je vyžadováno pouze zpracování určité odborné práce a její obhajoba. Určitě se poraď se svým školitelem ohledně volby předmětů, které by měly korespondovat s tvým vědeckým zaměřením. Pokud si nevíš rady, můžeš zajít i přímo za jednotlivými garanty předmětů a zeptat se jich, či vyzpovídat své starší kolegy doktorandy. Každopádně je ale dobré vybrat si předměty, které ti budou v budoucnu užitečné. Co se týče metodiky, obdobně jako studijní plán se vkládá do aplikace edoktorand.czu.cz, se kterou budeš seznámen. Nic není neměnného, avšak snaž se sestavit metodiku tak, aby ti v budoucnu byla návodem k tvému dalšímu bádání.
2. Jak je to s penězi po dobu doktorského studia?
Samozřejmě i finanční stránka věci je důležitá. Pro doktorandy platí stipendijní řád. Regulérní stipendium je přiznáno studentům v prezenční formě studia po řádnou dobu studia. (U kombinované formy studia se předpokládá, že doktorandi pracují.) Pokud studuješ v denní formě studia, tvé nástupní stipendium je 4250 Kč, ale zvyšuje se podle počtu složených zkoušek. Do tvých 26 let za tebe univerzita hradí zdravotní pojištění. Do 28 let máš nárok na slevu na dani (uplatnit ji mohou např. tví rodiče). I když stipendium není nejvyšší, lidé, kteří vystudovali před tebou jsou dokladem toho, že to jde zvládnout. Nabízí se např. možnosti ve formě grantů – ať už interních IGA, celouniverzitních CIGA atd. Existují i mimořádná stipendia, ale o konkrétních podmínkách se dozvíš nejvíce u svého školitele či garanta doktorského studia u tebe na katedře.
3. Učení – mučení?
Učení – tedy výuka cvičení – jako jedna z věcí, která je dle studijního a zkušebního řádu součástí studia, je překvapivě zábavná. Má sloužit především k rozvinutí tvých prezentačních zkušeností. Určitě si lépe osvojíš schopnost mluvit před lidmi, zlepšíš své vyjadřování a v mnoha případech i lépe pochopíš problematiku. Přípravy na učení jsou sice náročné, ale vyplatí se. Stává se, že doktorand učí jeden až dva předměty po celou dobu studia, takže je často možné využít přípravy z minulých let (s případnými aktualizacemi). Podle studijního řádu je průměrná doba učení 4 semestry a 4 hodiny týdně. Záleží ale na katedře, garantovi předmětu, zaměření tvého studia apod. Není se ale čeho bát. I když se nezřídka stává, že v lavicích potkáš studenty starší než jsi ty nebo i své bývalé spolužáky. Všichni očekávají, že je “něco” naučíš. Jakmile se ti podaří překonat případnou počáteční trému, není se čeho bát.
4. Kde získat informace pro výzkum?
Možná si říkáš, že když tě čeká tolik bádání a samostatné vědecké práce, kde získat relevantní informace. V bakalářce někdy stačily odkazy na internetové stránky, knížky vypůjčené v knihovně a odkazy na sekundární zdroje. V diplomce si sice využíval více primárních zdrojů, ale kde je brát? Kde jsou vlastně napsány „ty věci“, které někdo někdy vymyslel? Odpovědí ve většině případů je, že výsledky vědeckého výzkumu byly publikovány v odborných vědeckých časopisech. Těchto je po světě na stovky, vydávají je prestižní světová nakladatelství (jako třeba Springer, Elsevier atd.) a jiná. Samozřejmě není časopis jako časopis, ale o tom se určitě později dozvíš. Aby vyhledávání v nich bylo jednodušší, existuje řada databází, které články obsahují. Některé jsou zdarma, většina z nich je ale (velmi draze) placená. ČZU má přístup do databází prostřednictvím stránek SIC. Obecně výběr databáze, kde budeš hledat články, záleží na oblasti, o které píšeš a na prestiži časopisů, které databáze obsahuje. Asi pro tebe nebude překvapením, že drtivá většina článků je v angličtině. Určitě si ale zvykneš, stejně jako na odborný styl psaní. Platí, že je dobré: číst, číst a číst, učit se a vzdělávat se, jak jenom to jde. 🙂
5. Konference, publikace, výstupy aneb, co se ode mne očekává?
Od studenta doktorského studia se očekává, že bude aktivní a že kromě svých studijních povinností se bude i aktivně účastnit akademického dění. Znamená to například být pravidelně přítomen na schůzích tvé katedry, vypomáhat jako tajemník (tajemnice) u státnic atd. Žádoucí je i účast na konferencích a především publikování výstupů výzkumu. Obojí je kapitolou samo o sobě a zde tedy zmíníme pouze několik základních věcí. Existuje několik typů konferencí podle významnosti – od mezinárodních vědeckých konferencí, kde příspěvky prochází dvojnásobným recenzním řízením (double blind peer review) a jsou vyžadovány většinou v anglickém jazyce, až pod doktorandské konference a workshopy, kde se setkáš s doktorandy z jiných škol a budeš mít skvělou možnost získat nové kontakty. Určitě platí, že je dobré vědět, co, kde a kdo řeší za problematiku. Pomůže Ti to i ve tvé další práci, rozšíří obzory a umožní ti třeba i vidět tvůj „výzkumný problém“ z jiné perspektivy. (Nehledě na to, že se v rámci neformální části programu konference často i skvěle pobavíš! 🙂 ) Jediný „problém“ je, že většina konferencí není tzv. „bodovaná“, ale do systému publikačních bodů a konferencí v CPCI proceedings časem určitě pronikneš.
Jak praví studijní řád, tvá budoucí disertační práce musí obsahovat původní a v recenzovaném vědeckém časopise uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Z toho pro tebe vyplývá, že abys mohl zažádat o obhajobu disertační práce (musíš kromě jiného) i publikovat v onom časopise. O impaktovaných a neimpaktovaných časopisech, o časopisech A, B, C a o seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice schválených Radou pro výzkum, vývoj a inovace nemá nyní smysl se rozepisovat.
Pro tebe je podstatné, že bys v rámci svého výzkumu měl výsledky publikovat. Což není vůbec jednoduché. Vědecké časopisy mají náročná recenzní řízení a publikovat 1 článek trvá velmi (a často opravdu velmi a velmi) dlouho. Není proto radno zahálet.
